Hlavním posláním MŠ je socializace dítěte a vytvořením pozitivního vztahu k učení.
Nástup dítěte do MŠ je jeho prvním setkáním se společností.
Nejčastější období nástupu dětí do MŠ je věk mezi 3.-4. rokem, což je období ve kterém dítě získává zkušenosti také na základě svých emočních prožitků, a proto je toto
období cca 3 měsíce trvající adaptace, tak důležité a žádoucí, aby bylo bez negativních emočních prožitků.
K tomu je třeba trpělivý, laskavý pedagog, který se umí přizpůsobit každému dítěti a vzájemná spolupráce s rodiči. Proces nástupu dítěte a zároveň proces odloučení
dítěte od matky je velmi náročné období pro všechny zúčastněné :
Pedagog – se stává oporou dítěte, vytváří tak pevný vztah důvěry, který přispívá k přirozené autoritě pedagoga – postupujeme laskavě, postupně, ale i důsledně
Vzájemná spolupráce - seznámit rodiče s průběhem adaptačního procesu, ale i jak budou do procesu zapojeni
1. Třídní schůzka s rodiči nově přijatých dětí před nástupem do MŠ, kde se rodiče seznámí s prostředím školy, Režimem dne v MŠ a s tím, co by dítě mělo znát a umět
před nástupem do MŠ.
2. Adaptační plán – seznámení rodičů s daným plánem školy a jeho realizace dle individuálních potřeb dítěte.
|
Počáteční fáze |
Kratší doba adaptace |
Delší doba adaptace |
Stabilizační fáze |
Přechod na spaní |
Závěrečná fáze |
|
Matka nebo Pár minut po vstupu do třídy se rodič s dítětem rozloučí, místnost opustí a zůstane na telefonu. Reakce dětí jsou měřítkem pro pokračování nebo přerušení tohoto pokusu o odloučení. Odloučení trvá maximálně 2 hodiny. To platí i v případě, že dítě začne plakat, ale rychle a natrvalo se nechá utišit učitelem. Pokud dítě po odchodu rodiče působí rozrušeně, vystrašeně, sklíčeně nebo začne plakat a je k neutěšení, je třeba rodiče ihned přivolat. |
V případě, že dítě zvládne dvouhodinové odloučení od rodiče bez problému, je možné přistoupit k dopolednímu pobytu dítěte ve školce včetně oběda. Tak je tomu například v případě, když dítě protestuje proti odchodu rodiče, avšak nechá se učitelem rychle utěšit a v dobré náladě si hraje. Rodič je však dosažitelný pro případ, že by dítě výjimečně potřebovalo jeho podporu. |
Tato nutnost nastává v případě, že dítě nezvládne dvouhodinové odloučení od rodiče a v průběhu těchto dvou hodin pláče, je vyděšené, stále se ptá po rodičích a nedá se ničím zaujmout a rozptýlit. Teprve v případě, že dítě během dvou hodin odloučení nepláče a aspoň chvilkami si hraje či se o něco zajímá, je možné přistoupit k postupnému půlhodinovému prodlužování odloučení dítěte od rodiče, podle individuálních potřeb a schopností každého dítěte, až do zvládnutí společného oběda. Rodič je však dosažitelný pro případ, že by dítě výjimečně potřebovalo jeho podporu. |
Během této fáze navštěvuje dítě MŠ pouze na dopolední pobyt včetně oběda. Tato fáze trvá tak dlouho, dokud dítě nezvládne dopolední pobyt bez pláče a stezku po rodičích. |
Tato fáze nastává tehdy, když dítě zvládne několik týdnů dopolední pobyt v MŠ bez pláče a akceptuje učitele jako „bezpečnou základnu“, nechá se od něj uklidnit, hraje si a zapojuje se samostatně do činnosti s ostatními dětmi. V takovém případě je možné přistoupit k prvnímu pokusu o přespání dítěte v MŠ. Kdy rodič dítě na tento krok dopředu připraví. Rodič je však dosažitelný pro případ, že by dítě výjimečně potřebovalo jeho podporu. Nejprve dítě zkouší spát ve školce pouze jednou týdně, a to po dobu cca 2–3 týdny. Pokud dítě při prvním pokusu o spaní pláče a je k neutišení, je potřeba s dalším pokusem spaní několik dnů vyčkat. |
Pokud dítě zvládne bez problému spát jednou týdně, je možné zkusit spaní dvakrát týdně, a to po dobu cca 2–3 týdny. Pokud bude i tento pokus úspěšný, může být pobyt se spaním postupně častější. Adaptace je ukončena v případě, že se dítě cítí v MŠ bezpečně, nemá strach, je klidné, hraje si, zkouší nové činnosti a pokouší se navazovat kontakty s ostatními dětmi. |